Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Merklín za I. světové války (1914-1918)



Válka vznikla především na základě rozporů mezi tzv. centrálními mocnostmi (Německo, Rakousko-Uhersko aj.) a mocnostmi dohodovými (Anglie, Francie, Rusko aj.) s cílem, zejména ze strany Německa, změnit poměr sil v Evropě a následně i mimo ni. Záminkou jejího vzniku byl atentát na následníka rakouského trůnu, arcivévodu Františka Ferdinanda d´Esté, 28. července 1914 v Sarajevu. Ztráty lidské i materiální byly ohromné: na deset milionů mrtvých a dvacet milionů zraněných. O život přišlo 110.000 vojáků z českých zemí.

Krvavou daň přinesli i občané Merklína. Z 276 odvedených jich 191 narukovalo, 37 z nich ve válce zahynulo a na důsledky těžkého poškození zdraví zemřelo po návratu z války dalších pět mužů. Co bolesti navíc přinesla válka jejich rodinám a nejbližším! Svědectvím o krutosti války bylo zřízení ošetřovny pro raněné vojíny (Pflegeanstalt für Soldaten in Merklin) v sále hostinec u Kundrátů (roh náměstí a ulice k mostu) a u Nohavců (dnes U Josefa) s 55 lůžky. Ošetřující lékařem byl určen místní MUDr. Josef Komorous.

Zvláštní kapitolou bylo zásobování obyvatelstva. Cena tuků a masa stoupla mnohonásobně. Zvýšila se poměrně i cena mouky a brambor. Zdražení nejvíce postihlo dělnické obyvatelstvo obce. Rolníci, i když přinuceni k vyšším dodávkám, přežívali snadněji. Křiklavé případy hladu ale zaznamenány nebyly.

K uctění trvalé památky obětí války byl 7. června 1925 za velké účasti občanů Merklína a okolí slavnostně odhalen před radnicí na náměstí pomník padlým vojákům. Navrhl a vytvořil ho Antonín Husar, absolvent kamenicko-sochařské školy v Hořicích. Iniciátorem postavení pomníku byl místní odbor pro jeho postavení v čele s odb. učitelem Vojtěchem Machem.

Celá česká politická reprezentace byla na počátku války v roce 1914 silně prorakouská. Teprve průběh válečných událostí, ozvěna dvou ruských revolucí v roce 1917, úloha českých legií (Zborov, Bachmač), prof. Tomáše Masaryka, diplomacie prezidenta USA Wilsona, nespokojenost a stávkové hnutí dělnictva, především ale rozpad rakouských front vedly ke změně v myšlení českých politiků a k onomu 28. říjnu 1918, památnému to prvnímu dni převratu, jímž začala zcela nová kapitola českých a slovenských dějin - vznik Československé republiky.

Vzedmutá protirakouská vlna za národní svobodu v Praze 28. října 1918 a v jiných městech, včetně menších, měla odezvu i v našem městě. Hned 29. října ve 14 hodin se před radnicí konal velký tábor lidu. Ač svolán narychlo, zúčastnilo se ho velké množství lidí nejen z Merklína, ale i některých okolních obcí. Slavnostní projev přednesl místní lékař MUDr. Jan Komorous a prohlášení adresované Národnímu výboru v Praze, v němž se přítomní připojují k národnímu hnutí za samostatný stát, přednesl tajemník městského úřadu Josef Erhart.

pomobvalPomník obětem války.