Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Od minulosti k současnosti


Původ vzniku jména obce zůstane asi trvale nevysvětlen. Augustin Sedláček, autor rozsáhlého díla "Hrady, zámky a tvrze království českého" uvádí, že Merklín dostal své jméno od osobního jména Merkla, "kteréž jest německou obměnou buď jména Marek nebo Markvart". Josef Erhart, někdejší dlouholetý tajemník merklínského obecního úřadu, autor dosud nejsoustavnějšího díla o historii Merklína, "Kroniky města Merklína", odvozuje název od osobního jména Mertlin poněmčeného na Merklín. O dalších úvahách v tomto směru není třeba dále pokračovat.






Stručně z historie našeho města


V letošním roce - 2006 - si připomínáme 650. výročí, kdy byl Merklín poprvé připomínán jako městečko. O něco málo let starší je zmínka o Merklíně jako katolické lokalitě s kostelem a farou v dokumentu pražského arcibiskupství. Merklín je zmiňován i roku 1379 jako oppidum, v roce 1394 in oppido Merclin (latinsky oppidum znamená venkovské město, městečko). Obdobná charakteristika Merklína je uváděna i krátce před husitskými válkami v roce 1410 v souvislosti s nadací pro oltář Panny Marie ve zdejším kostele.

Lze předpokládat, že určité, trvalejší, byť velmi řídké osídlení už tu bylo od jedenáctého století. Dokladem toho je, že v roce 1115 byla samostatná ves Biadla, ležící 1,3 km severozápadně od Merklína, darována jako majetek panovníka Vladislava I. benediktinskému klášteru kladrubskému, v tomto roce založeném, k posílení jeho vlivu hospodářského a církevního v této části regionu. Ves měla vlastní farní kostel a vyvíjela se až do válek husitských, kdy zpustošena takřka zanikla.

Každé období lidských dějin má svá více či méně výrazná specifika, tj. charakteristické rysy, v jejichž rámci se vyvíjí celkový společensko politický a hospodářský běh života. Proto i Merklín, jakož i další města a obce naší země, prošel v průběhu staletí řadou změn v oblasti vlastnicko-právní až po samosprávu dvacátého století. Obecně ale platí, že v počátečním stadiu obce, ale i později, měl na její vývoj rozhodující vliv ten, kdo byl jejím vlastníkem, kdo disponoval největším pozemkovým vlastnictvím a ozbrojenou ochranou včetně tvrze nebo zámku. Tyto dvě skutečnosti měly rozhodující podíl k získávání nových sil na zemědělské práce a řemeslníků do služeb vlastníka půdy.