Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Poválečný vývoj


Iniciátorům druhé světové války, Německu, Itálii a Japonsku, jejich plány na postupné ovládnutí světa nevyšly. Nevyšly proto, že byly v rozporu se základním mravním kodexem soužití států v mezinárodním měřítku. Násilím, vojenskými výboji, nelze měnit svět. Chtějíce potlačit demokratické a revoluční síly ve světě, dosáhly opaku. Cena za to byla ale úděsná. Druhá světová válka byla největší a nejstrašnější katastrofou, kterou lidstvo kdy prožilo. Vyžádala si na 55 milionů mrtvých (na frontách, v koncentračních táborech, oběti fašistické zvůle v okupovaných zemích a leteckého bombardování aj.). Asi 35 milionů lidí bylo zraněno, mnozí z nich zůstali natrvalo invalidy. Přímé vojenské výdaje válčících států dosáhly 1.117 miliard dolarů. Tím převýšily 5-6krát přímé vojenské výdaje v první světové válce. Dalších téměř 3.000 miliard dolarů činily hmotné škody způsobené hospodářství válčících států.

Těžce postižena byla i naše země. Celkové ztráty na lidských životech činily takřka 360.000 lidí. O velikosti našich ztrát vypovídá skutečnost, že jsme přinesli téměř tolik obětí jako Velká Británie, která disponovala mohutným loďstvem, pozemními a leteckými silami. Škody způsobené našemu hospodářství se odhadují na 700 miliard předválečných korun. Nelze se proto divit, že nová československá vláda převzevší v květnu 1945 opět moc do svých rukou, učinila řadu radikálních demokratických opatření. S odstupem času můžeme na ně mít různé náhledy nebo hodnocení, ale musíme respektovat podmínky a duch (vědomí) doby.

Základním charakteristickým rysem každého převratu je otázka moci. Německá okupační správa, realizovaná za pomoci protektorátních kolaborantů, padla. Stalo se tak především v důsledku vítězství spojenecké koalice tehdejšího Svazu sovětských socialistických republik, Spojených států amerických a Velké Británie v konečné fázi války v květnu 1945. 

Za prioritu politického demokratismu (demokracie) byla považována redukce politických stran ze 16 do parlamentu v roce 1935 kandidujících na čtyři. Byly to: Československá sociální demokracie, Československá strana lidová, Československá strana národně socialistická a Komunistická strana Československa. Nebyla např. povolena jedna z hlavních stran I. republiky, strana agrární. Povoleny byly jen ty, které se nezpronevěřily československé státnosti.

Podle prvního vládního programu z dubna 1945 byly uskutečňovány i další závažné úkoly a změny v oblasti politické i hospodářské (pozemková reforma, řešení vztahu k německé a maďarské menšině, úkoly v oblasti školství a vědy, vztah Čechů a Slováků, zahraničně politická orientace na Sovětský svaz aj.).





Revoluční národní výbor (RNV)


5. května 1945 přebírá správu obce RNV. Tím končí funkční působení dosavadního obecního zastupitelstva pod vedením starosty Eduarda Bendy, místního drogisty. Předsedou RNV byl zvolen MUDr. Vilém Řepka, místopředsedou Tomáš Odvody. Jeho členy dále byli: Josef Beran, Jan Bláha, Matěj Brada, František Hamrle, Antonín Fikrle, Karel Hes (čp. 113), Josef Jelínek, Josef Suchý a Václav Beran.

Působení RNV bylo přechodné a krátké. K volbě prvního Místního národního výboru (MNV) došlo na veřejné schůzi za účasti 190 občanů již v neděli 10. června v sokolovně a za přítomnosti tří zástupců Okresního národního výboru z Přeštic. Návrhy na členy MNV podali někteří přítomní občané a také již dvě v obci založené politické strany: Československá sociální demokracie a Komunistická strana Československa. Členové nově zvoleného MNV se sešli ještě téhož dne večer, aby zvolili svého předsedu a šest členů rady. Předsedou byl zvolen MUDr. Vilém Řepka.

Krátce nato, 20. srpna 1945, se uskutečnila další, tzv. pozměňovací volba členů MNV, opět v sokolovně, za přítomnosti dvou kompetentních zástupců Okresního národního výboru (ONV). Schůzi řídil JUDr. Stehlík z ONV. Zvolen byl 18 členný MNV v tomto složení:


7 členů za komunistickou stranu: Ant. Andrle, J. Bláha čp. 204, V. Fait, Ant. Fikrle čp. 151, M. Koller, T. Odvody, Fr. Zahálka
4 členové za soc. demokracii: Ant. Benda, K. Majer, J. Liška, J. Vrba
3 členové za nár. soc. stranu: V. Böhm, J. Lucák, Em. Rubáš
2 členové za stranu lidovou: Ant. Fikrle čp. 36, K. Sýkora
1 člen za svaz českých zemědělců: J. Kuneš
1 člen za Svaz české mládeže: J. Erhart ml.
Volba funkcionářů proběhla tajnou volbou. Předsedou zvolen Tomáš Odvody, náměstkem Antonín Benda. V šestičlenné radě byli dále V. Böhm, M. Koller, K. Majer, K. Sýkora.

Uvedené volby svědčí o dynamičnosti politického vývoje nejen v naší obci. Byly jistým odrazem obdobných poměrů v celé zemi. Funkční období této nově zvolené správy obce trvalo až do parlamentních voleb v květnu 1946. 

Členové MNV a jeho komise byly zahrnuty množstvím neodkladných úkolů povahy politické, hospodářské, sociální, osvětové apod. V politické oblasti šlo o prosazování nových vyhlášek a zákonů, vydávání osvědčení o státní a národní spolehlivosti, zejména občanům odcházejícím do pohraničí nebo do funkcí, řešení různých nařčení, např. z kolaborace v období okupace aj. V oblasti hospodářské to byly starosti o některé stavby (rozestavěná kasárna, účelné využití budovy zámku), zejména to ale byla problematika zemědělská (rozdělení půdního fondu velkostatku), starost o obecní lesy (potřeba nového hajného, nebezpečí kůrovce), opravy cest atd. Problémů bylo dost i v sociální oblasti (řešení postavení nejchudších, přidělování poukazů na nedostatkové zboží). Mnoho a mnoho dalších činností, jež byly v kompetenci členů a komisí MNV by se dalo ještě vyjmenovat.





Volby do Ústavodárného národního shromáždění





Blížily se první parlamentní volby v osvobozené zemi. Jednomyslným hlasováním pléna MNV byly zvoleny dvě osmičlenné komise - volební a reklamační, složené paritním zastoupením čtyř v obci existujících politických stran.

Jistým politickým barometrem voleb byla i tradiční oslava 1. máje. O místo konání oslavy na náměstí před radnicí žádali sociální demokraté a komunisté. Plénum MNV rozhodlo 8:7 hlasům, že prostor před radnicí bude poskytnut sociálním demokratům, komunistům prostranství před zámkem. Oslavy se zúčastnilo i hodně občanů z okolí. Účast na prvomájové manifestaci komunistů byla značně velká, na sociálně demokratické znatelně menší. Národní socialisté se zúčastnili stranické oslavy v Přešticích.

Volby do Ústavodárného národního shromáždění se konaly 26. května 1946. Kandidovaly v nich čtyři české a čtyři slovenské politické strany. Předvolební období i volby samotné proběhly bez jakýchkoli rušivých jevů. Zúčastnilo se jich 779 občanů ve věku od 18 let.

Výsledek voleb podle čísla kandidátní listiny:

Komunistická strana Československa 338 hlasů 43 %
Čs. strana lidová 70 hlasů 9 %
Čs. sociální demokracie 179 hlasů 23,3 %
Čs. strana národně socialistická 192 hlasů 24,6 %


Na základě výsledků květnových voleb bylo dne 25. 6. 1946 zvoleno 18ti členné plénum MNV.

Členy pléna MNV se stali tito občané:

Komunistická strana Československa - 8 zástupců Antonín Andrle čp. 191, Jan Bláha čp. 204, Václav Duda čp. 235, Antonín Fikrle čp. 151, Maxmilián Koller čp. 9, Josef Kuneš čp. 38, Tomáš Odvody čp. 12, František Zahálka čp. 156 
Československá strana lidová - 2 zástupce - PhDr. Viktor Czuřík čp. 105, Tomáš Reitšpies čp. 90 
Československá sociální demokracie - 4 zástupce Antonín Benda čp. 7, Josef Fait čp. 199, Josef Liška čp. 228, Rudolf Müller čp. 257 
Československá strana národně socialistická - 4 zástupce Václav Böhm čp. 89, Karel Liška čp. 129, Jan Lucák čp. 197, Emanuel Rubáš čp. 93 Předsedou MNV byl zvolen odb. učitel Tomáš Odvody.



Úkoly nového MNV


Bylo jich mnoho a všechny se v daném okamžiku jevily jako vysoce potřebné, aktuální. Např. v létě 1946 byla dokončena náročná oprava cesty ke hřbitovu. Odpracováno bylo 3.497 hodin zdarma a přivezeno 428 for kamenného materiálu. Oprava cesty byla považována za stavební prioritu roku. Závažným úkolem bylo zajištění žní, zejména na velkostatku. Zde byla jmenována Národní správa v čele s dosavadním ředitelem velkostatku Josefem Klokočkou a zvolena Revoluční závodní rada, jejímž předsedou se stal Karel Tachovský, kovář velkostatku. Parcelace zemědělské půdy velkostatku byla v podstatě dokončena v roce 1947 s tím, že byla přidělována především drobným a středním rolníkům i bývalým zaměstnancům, převážně čeledínům. Dvouletý hospodářský plán, tzv. dvouletka v letech 1947-1948, kladl na zemědělskou výrobu značné nároky a tak nejednou některé její úkoly musel MNV s místními zemědělci projednávat (dodávky obilí, stížnost na tučnost mléka).

Provizorně byla zřízena pro lesy velkostatku i samostatná Lesní správa s vedoucím Václavem Jandíkem. S ním, respektive s Lesní správou, vedl MNV nepříjemný spor o "Plac". Lesní správa žádala zabrat celý prostor pro své potřeby. Tím by bylo zabráněno jakémukoli průchodu. Výsledek sporu: volný průchod.

Vleklá jednání byla vedena ohledně získání budovy zámku pro potřeby obce. Rozšířila se zpráva, že zámek má být přidělen jako ozdravovna Sboru národní bezpečnosti (nahrazoval bývalé četnictvo) v Plzni. Po několika jednáních na ministerstvech vnitra a zemědělství byla budova zámku obci přidělena a je možno konstatovat, že v letech dalších až po přítomnost byla a je náležitě využívána.

Velkou stavební akcí trvající od září 1947 do září 1948 byla stavba nynějšího železobetonového mostu přes Merklínku. Nahradil starý železný most z roku 1884. Náklady na výstavbu činily 2,050.000,. Kč. Za účelem rozšíření silnice u nového mostu byl zbořen (za náhradu) malý domek čp. 100 pana Kohouta sousedící s jeho hotelem.

Poválečný vývoj zaznamenal poměrně velký přesun obyvatelstva z vnitrozemí do pohraničních oblastí, kde vyvstala potřeba nahradit odsunuté německé obyvatelstvo. Tato vlna přesunu části obyvatelstva se nevyhnula ani našemu městu. Od května 1945 do konce roku 1947 odešlo, převážně do pohraničí, 413 občanů. Odcházeli tam, kde je republika nejvíce potřebovala.

zelmostŽelezný most z roku 1884 

Únor 1948




Únorové události roku 1948 znamenaly politický zvrat v dosavadním vývoji země. Rozhodující moc ve státě převzala komunistická strana. Za účelem řešení nově vzniklých poměrů byly ve státní správě i v obcích vytvářeny Akční výbory Národní fronty (AV NF). Jejich činnost spočívala v posouzení politické situace v obci, v jednotlivých stranách a zájmových organizacích. Byly jakýmsi orgánem koordinace činnosti těchto společenských seskupení. Do sféry jejich působení patřily i návrhy na personální změny a občasné vyjadřování se k dotazům na jednotlivé občany z různých pracovišť k jejich celkovému působení v obci (tzv. posudky).

V Merklíně byl AV NF ustaven 27. února 1948 v tomto složení: Josef Beran čp. 134 strana komunistická
Antonín Fikrle čp. 36 strana lidová
Josef Lucák čp. 175 strana sociálně demokratická
Josef Kalina čp. 42 strana národně socialistická
Karel Kůžel čp. 3 TJ Sokol
Karel Liška čp. 61 Svaz české mládeže
Ferdinand Nohavec čp. 113 Svaz českosl.-sovětského přátelství
Josef Štich čp. 130 Revoluční odborové hnutí
Tomáš Bejvl čp. 138 Svaz českých zemědělců
František Hamrle čp. 153 Svaz národní revoluce
Jaroslav Matějka čp. 10 Svaz národní revoluce


Předsedou byl zvolen Josef Beran. Postupem času docházelo ve složení AV NF k personálním změnám.

Celé toto mocensko zvratové období bylo završeno volbami do Národního shromáždění ČSR. Volby se konaly 30. května 1948, tj. v den výročí tragické bitvy u Lipan v roce 1434. Proto se v předvolební kampani zdůrazňovala nezbytnost vnitřní jednoty společnosti, národa.

Tyto parlamentní volby neproběhly volbou kandidátek jednotlivých politických stran, ale volbou jednotné kandidátky Národní fronty sestavovanou především již zmíněnými akčními výbory. Každý volič dostal před volbami dva volební dokumenty: kandidátku NF jako de facto souhlas s politickým vývojem a jeho perspektivami a lístek bílý (čistý) jako nesouhlas. Ze 608 odevzdaných hlasovacích lístků bylo 498 (82 %) pro kandidátku NF, 24 (3,9 %) proti (bílé lístky) a 86 (14,1 %) hlasovacích lístků bylo uznáno jako neplatné.