Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Správa věcí veřejných



Pod tímto označením rozumíme především řízení záležitostí obce. A záležitosti obecní, to je široká paleta činností, kterou musí obec v rámci státních zákonů a vyhlášek vykonávat. Na prvém místě je to výběr a volba občanů ze svého středu, kteří tvoří obecní zastupitelstvo a pověřují je řízením a řešením všech dalších otázek života občanů, mezi něž zejména patří: správa obecního majetku (budovy, pozemky), starost o obecní silnice a cesty, dopravu, aplikace a realizace zákonů a vyhlášek do života občanů, politické záležitosti obce, různá bezpečnostní opatření a řešení mnohých meziobčanských sporů, daňová a finanční opatření, souhlas s živnostenskou činností.

V době, kdy vlastnictví obce i příslušný katastr půdy zemědělské a lesní byl v rukou panské vrchnosti, tak tato také prostřednictvím svých úředníků a jimi určených dalších potřebných dohlížečů, byla jediným a rozhodujícím správcem a soudcem nad lidmi v obci či v poplužních statcích žijících.

Teprve v 18. století majitele venkovských panství vytváří jakousi správu obce složenou z rychtářů, purkmistrů, představených, konšelů (vážených občanů), písaře aj. Bylo tomu tak i v Merklíně do poloviny 19. století. Rychtáři, případně další důležitý činitel, písař, byli do svého postu ustavováni (jmenováni) na vrchnostenském úřadu.

Tato situace se stala neudržitelnou po revolučních událostech let 1848-1949 a tak v šedesátých letech dochází k úpravě volebního řádu. Ten preferoval majetné vrstvy, místní intelektuály (honoraci) a měšťanstvo. Na základě těchto volebních reforem a počtu obyvatel měl obecní výbor (dnes zastupitelstvo) v Merklíně osmnáct členů. Právo být jeho členem bez volby měli i ti, kteří platili alespoň jednu třetinu přímých daní předepsaných obci. V Merklíně se to týkalo majitele velkostatku a určitý čas i zástupce sklárny a uhelných dolů ve Vytuni. Zastoupení velkostatku bylo pravidelné (třeba ředitelem) a bylo k obapolnému prospěchu. K zásadní volební reformě došlo až přijetím zákona o všeobecném a rovném hlasovacím právu říšskou radou 1. prosince 1906. První volby podle tohoto zákona se konaly v květnu 1907. 


odklousPohled na Merklín od Kloušova, rok 1901 

names Merklín od náměstí k jezeru, rok 1910