Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Tělocvičné a sportovní organizace

První a působením nejstarší tělocvičnou a sportovní organizací byla a je Tělocvičná jednota Sokol. Vznikala v letech 1867-1868, oficiálně počátkem roku 1869, kdy byla také, po předložení svých stanov úřadům, těmito schválena. Avšak nepřízeň úřadů i finanční problémy vedly k tomu, že přes obětavou snahu prvních průkopníků sokolské myšlenky tato v roce 1875 (podle jiného zdroje roku 1884) zanikla. Obnovena byla až v roce 1904, kdy ji svou autoritou podpořily známé osobnosti města: MUDr. Josef Komorous, obecní tajemník Josef Erhart a další. Největšího rozmachu dosáhl Sokol v období let 1918-1939. V roce 1923 se podařilo postavit sokolovnu, kterou projektoval a stavěl Rudolf Levý. Tím se značně zlepšily podmínky pro další tělocvičnou a sportovní činnost. Členstvo připravovalo veřejná cvičení (tehdy velmi oblíbená), zúčastňovalo se okrskových, župních i všeso-kolských sletů. XI. všesokolského sletu v Praze v roce 1948 se zúčastnilo 106 členů. Bohatá byla i sportovní činnost. Hrála se košíková, stolní tenis a volejbal. Velmi oblíbeny byly i zimní sporty hokej a lyžování. Hokej se hrál na rybníce, kde byla také pro tento účel i pro vodní sporty postavena Na stokách u stavidel dřevěná chata. Teprve v roce 1957 bylo vybudováno kluziště (dnes tenisové kurty). Po sjednocení tělovýchovy v roce 1948 se tělocvičná jednota stala její součástí. Nyní je členem Českého svazu tělesné výchovy, neboť po roce 1989 do znovuobnovené České obce sokolské nevstoupila.


Druhou tělocvičnou organizací byla Dělnická tělocvičná jednota (DTJ). Byla založena v r. 1919 a během několika dní se do ní přihlásilo 85 členů, převážně horníků a dělníků. Starostou byl zvolen Václav Rupert, dělník a jednatelem Alois Havel, horník. Cvičení se konala v odpoledních a večerních hodinách v tělocvičně měšťanské školy. DTJ, obdobně jako Sokol, konala veřejná cvičení, tělocvičné akademie, zúčastňovala se dělnických olympiád i tělocvičných slavností v Bratislavě. V roce 1930 uspořádala dokonce letecký den za účasti Aero-klubu Plzeň. Účast byla velká - přišlo na 10.000 lidí. V r. 1931 vybudovala jednota pěkné hřiště (dnes zde stojí hasičská zbrojnice), na němž potom její družstvo hrálo, na Plzeňsku tolik rozšířenou českou házenou, dokonce i ligu DTJ v tomto sportu. Nejrozšířenějším sportem byla a zůstává kopaná. Sokol i DTJ tento sport odmítaly a tak jeho stoupenci začali hrát kopanou zcela živelně, pro zábavu. Organizovanou podobu dostal tento sport teprve v r. 1937, kdy byl založen "Sportovní klub Merklín" (SK Merklín). Do jeho vedení byli vybráni Emanuel Rubáš a Jan Bláha, učitel. Veškerou výstroj si hráči kupovali sami. Hřiště byla provizorní. Hrálo se na louce v Chobotě, na poli za pekárnou a jinde. Teprve v r. 1945 byl klubu přidělen nový pozemek - nynější staré hřiště. Od r. 1948 hraje klub pod novým názvem - TJ Sokol Merklín. Teprve výstavbou nového stadionu se splnil dávný sen merklínských fotbalistů - mít stabilní hřiště. V současné době má oddíl kopané družstvo minižáků, žáků, dorostenců a mužů. Předsedou je Jan Bláha.
Fotbalové hřiště Fotbalové hřiště

Počátkem 90. let se začaly šířit i nové druhy sportů. Tak byl v Merklíně ustaven Softball club. Největšího úspěchu dosáhli muži, když v r. 2001 a 2002 hráli druhou Českou softbalovou ligu. Úspěšně si vedly i žákyně, které tvořily většinu krajského softbalového družstva na druhé olympiádě České republiky v červnu 2005 v Brně. Předsedou klubu je Josef Liška.


Dalším novým sportem je motokros - AVZO Merklín. Jde o sport vyjadřující odvahu, kde stroj a člověk tvoří jednotu, ale i sport finančně náročný. ZO AVZO se stává v republice známou nejen svými četnými aktivitami, ale i pro velmi dobrou motokrosovou trať. Předsedou je Werner Kříž.


Kulturní činnost byla realizována především zájmovými a sportovními organizacemi. Jediným stálým kulturním zařízením bylo kino provozované v sokolovně místním Sokolem, kterému byla udělena kinematografická licence. Sokolská jednota promítala od druhé poloviny dvacátých let (ve své režii) až do znárodnění filmového průmyslu na podzim 1945. 


Záslužnou činnost v oblasti kulturní odváděly obě tělocvičné organizace, které sehrály velké množství divadelních her. Sokol měl určitý čas i pěvecký sbor a hudební skupinu doprovázející některé divadelní zpěvohry. DTJ sehrála některý rok i několik divadel včetně dětských, jež hrálo její žactvo. Do pronajatého sálu sokolovny pozvala i profesora Skupu se Spejblem a Hurvínkem. V roce 1950 předvedla místní skupina Československého svazu mládeže veřejnosti i Českou besedu, kterou ochotně pomohla nacvičit Barbora Pavlíková. Svou společenskou váhu měly i tradiční bály a různé dobové slavnosti (masopustní, prvomájové, pouťové, dožínkové). Součástí kulturního a duchovního života obce byly i mnohé zvyky a slavení církevních svátků (Květná neděle, Velikonoce, Svatodušní svátky, Vánoce). V poslední době jsou nejpočetnější a mezi mládeží nejoblíbenější tzv. diskotéky.

Tenisové kurty Tenisové kurty
Slavnost sázení lípy Slavnost sázení lípy
Sokolovna Sokolovna