Turistické informace

Historie obce, její lokalita a počet obyvatel

První písemná zpráva o městečku je z roku 1356. V té době byl již Merklín městečkem s farním kostelem a tvrzí. Jak dokazují archeologické nálezy, bylo okolí Merklína hustě osídleno již v pravěku. V historii obce jsou doloženy těžby zinku, olověné a železné rudy. Na přelomu 19. a 20. století bylo v okolí Merklína v provozu několik kamenolomů. V roce 1903 byl v městečku panský pivovar, o pět let později také lihovar.

Na Merklínsku se také těžilo uhlí. První těžba se klade na počátek 18.stol. Z prvních vrchnostenských těžařů byl hrabě Kolovrat.Většina uhelných slojí procházela pod lesem Výtuň, dále pod obcemi Merklín, Kloušov, Buková. J.A.Ziegler  v této pánvi založil nejhlubší  důl „Soudný „  v roce 1820.  V roce 1870 začal těžit uhlí také merklínský velkostatek. Uhlí bylo objeveno sedláky na poli náhodou. Bylo velice žádané pro nízkou cenu  ( 1 strych -asi 93 l – stál 12 krejcarů ) a vysokou výhřevnost ( 7 400 kal ).

Už na konci 17. století došlo k radikální přestavbě i zdejšího kostela sv. Mikuláše. Roku 1712 byla postavena barokní fara, která areál kostela doplňuje, stejně jako sochy sv. Floriána a sv. Notburgy, datované vkročením do roku 1765. Kamenné skulptury byly zhotoveny spolu s další sochou sv. Gotharda ve druhé polovině 18. století nákladem rodu Morzinů. K sakrálním stavbám v obci Merklín patří bývalý katolický kostel sv. Vavřince v zaniklé obci Bijadla, připomínaný již v roce 1115 jako majetek Kladrubského kláštera, výklenková kaplička sv. Antonína z druhé pol. 18. stol. a kaplička sv. Prokopa.

Dalším centerem náboženského vyznání se stala Husova kaple pro českobratrskou evangelickou víru. Tato byla vystavěna v roce 1931. V čele místních a okolních věřících stál statkář Bohumil Tichota ze Ptenína. Ve věži kaple je umístěn od 50. let zvon vážící 80 kg, který byl nazván Mistr Jan Hus.  Dnes je jméno církve známo především charitativní a vzdělávací činností.

Počátkem roku 1869 vznikla v Merklíně  Tělocvičná jednota Sokol. V roce 1923 byla  postavena budova Sokolovny, kterou projektoval a stavěl Rudolf Levý.

Tím se značně zlepšily podmínky pro další tělocvičnou a sportovní činnost.

Mezi známé osobnosti, které zde pobývaly, patří například básník a vlastenec František Jaroslav Vacek Kamenický, farář žijící v Merklíně v letech 1834 – 1845, dále básník Mikuláš Vojtěch Vejskrab Bělohrobský, místní kantor, který zde učil v padesátých letech devatenáctého století a několikrát zde pobýval o prázdninách spisovatel Jakub Arbes.

Návštěvníka městečka zajisté zaujme merklínský zámecký areál, sestávající se dnes z budov zámku, rozlehlého zámeckého hospodářského dvora, parku, zámeckých sklepů a mohutné kamenné sýpky, který patří k charkteristickým příkladům venkovských feudálních sídel. Objekt byl ve dvacátém století průběžně přestavován.

Obec Merklín se nachází jihozápadně od Přeštic, v nadmořské výšce 385 – 420 m. Obec dělí potok Merklínka, vytékající z Merklínského rybníka. Katastrální území má výměru 1701 ha.

Merklínský rybník leží na jihovýchodní části obce. Byl vybudovám Vilémem z Chřínova.

Pětatřicetihektarový rybník je napájen Merklínkou a Roupovským potokem. Hráz byla při záplavách v roce 2002 poškozena. Okolo rybníka vede zelená turistická trasa 1430 z Roupova do Staňkova a dále.

K  1.1. 2011 žilo v obci asi 1 100 obyvatel. Součastí obce Merklín je Kloušov a Lhota   ( Merklín – 1002, Kloušov – 68, Lhota – 26 ).

Obcí prochází státní silnice č. II/182, II/183. Vlakové nádraží obec nemá, ani v její blízkosti nevede  železniční trať. Autobusem je ale možno dojet do Přeštic, Stoda nebo Staňkova  a potom využít vlakové  spoje. Hlavní vlakové uzly ve Stodě a Přešticích, jsou vzdálené přibližně 10 km.

Územní plán obce byl zpracován v roce 1997. Na základě nových skutečností a potřeb

proběhla k tomuto plánu v roce 2009 jedna změna. Stávající územní plán má platnost do roku 2015 a vzhledem k tomu probíhá příprava podkladů pro vypracování nového ÚP.

Obec je členem Mikroregionu Radbuza a Sdružení měst a obcí Plzeňského kraje.

V roce 2010 obecní rozpočet hospodařil s příjmy ve výši 13 032 tis. Kč.

Obec Merklín poskytuje zámek a prostory zámeckého parku k pořádání každoroční výstavy Bonsají , Kobzova memoriálu a Knollova memoriálu.

Dle výpisu ze seznamu kulturních památek ČR jsou v obci evidovány tyto kulturní památky 

-zámek

-kostel sv. Mikuláše

-Sbor českobratrský

-socha sv. Gotharda

-sýpka – bývalý kostel sv. Vavřince (Bijadla)

-jiná správní stavba – důchodní úřad č.p. 244

Dominantou obce je kostel sv. Mikuláše a zámek.

V obci svou činnost provozuje řada organizací a spolků: Tělovýchovná jednota Sokol, Softballový club, Motokrosový oddíl AVZO, Sbor dobrovolných hasičů Merklín a Kloušov, Český svaz žen, Mateřské centrum „MYŠKA“, Sdružení občanů Kloušova , Rybářský kroužek , Tělocvičná jednota Sokol a Český svaz včelařů

TJ Sokol – Šibřinky, Fotbalový turnaj žáků o  pohár Merklínského starosty, bál, zábavy

Českéhý svazu žen – Den dětí, Mikulášská nadílka, Lampionový průvod, bál, různé zájezdy

AVZO – několikrát ročně motokrosové závody, motobál,

SOK – Kloušovská šlápota, Fotbal. turnaj žen a mužů, Setkání seniorů, Rodáci, bály,

            zábavy, Mikulášská besídka

SDH – účast na hasič. soutěžích,spolupráce s ČSŽ při akcích pro děti

Ubytování
hotel Kohout v Merklíně,

Sokolská ul.

penzion   "U Josefa"   Merklín  1.máje 92      tel. 606 456 960

ubytování,stravování,bowling